články

Připomeňme jednoho z našich letců, který bojoval a položil život za naši vlast.

105. výročí narození a 80. výročí posledního letu Zdeňka Skořepy, navigátora 311. čs. bombardovací perutě RAF

pplk. i. m., F/O RAF, Zdeněk SKOŘEPA
* 30.1.1917 Milotice nad Bečvou u Hranic
† 21.1.1942 Severní moře u Helgolandu (Německo) ... zahynul, nezvěstný
Osobní profil: Čs letci - Čs letci v RAF (stručný přehled, odkazy na knihy a životopisy, články i další informace)

Zdeněk Škořepa (Jaroslav Popelka; Milada Vávrová: S křídly čs. 311. perutě)

Zdeněk Skořepa se narodil 30. ledna 1917 v Miloticích nad Bečvou, vesnici ležící mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím. Jeho otec byl důstojníkem čs. armády z povolání a patrně právě jeho služební povinnosti nasměřovali celou rodinu do Jihlavy. Zdeněk prokazoval mnohá nadání studijní i sportovní. V červnu 1936 maturoval s vyznamenáním na jihlavském gymnáziu. Brzy nato narukoval a nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, jež dokončil v srpnu 1938 jako poručík dělostřelectva. Zářijovou mobilizaci i většinu další služby prožil u útvaru na Slovensku. Rozpad republiky a okupace nacistickým Německem jej těžce zasáhly, ale nezlomily. V Jihlavě se s kamarády smluvili na odchodu do odboje – v partě byli Vilém Göth (později pilot 310. čs. stíhací perutě RAF, zahynul v boji 25.10.1940) Adolf Zelený (navigátor 311. čs. bombardovací perutě), Karel Pártl (od ledna 1941 pobočník čs. ministra národní obrany Sergeje Ingra) a Leopold Havlík (od listopadu 1939 dělostřelec u britské armády).

19. června se dostali do Polska přidali se k dalším exulantům v táboře v Malé Bronowice. Poláci neměli o Čechoslováky zájem, tak jejich cesta vedla dál do Francie, ovšem s podmínkou podepsání závazku do Cizinecké legie. Zdeněk Skořepa připlul 1. srpna na lodi Chrobny do Boulogne, zakrátko absolvoval odvod a přesun přes Marseille do severní Afriky. Krátce po vypuknutí války byl spolu s dalšími poslán zpět na kontinent a v Agde doplnil 1. čs. pluk. Do května 1940 sloužil u dělostřelců, ale veden touhou po létání si vyžádal přeřazení k Letecké skupině. Francie však záhy zkolabovala a se skupinou pplk. Mareše-Tomana evakuoval lodí Appapa do Velké Británie. V Liverpoolu přistáli 7. července.

Další cesta skupiny letců vedla přes shromažďovací tábor Cholmondeley Park do Cosfordu. Se vstupem do RAF VR (Dobrovolnická záloha britského Královského letectva) obdržel 2. srpna por. Zdeněk Skořepa důstojnickou hodnost Pilot Officer (P/O, poručík) a koncem měsíce zahájil výcvik palubního střelce u 11. OTU (jednotka bojového výcviku) v Bassingbourne zaměřenou na přípravu záložních osádek. Po čtrnácti dnech si tak mohl nad levou kapsu uniformy našít křidélko s písmeny AG. Ovšem kvůli nedostatku navigátorů byla od 23. září do 11. října skupina schopných důstojníků přecvičena na tuto důležitou odbornost a nášivku mohli vyměnit za okřídlené O. 15. října nastoupit k 311. čs. bombardovací peruti umístěné na základně Honington. Následoval další tréning a v jeho rámci na štědrý den absolvoval první seznamovací let na dvoumotorovém bombardéru Wellington. Začátkem května 1941 byl zařazen do nově utvořené osádky Sgt Miroslava Plecitého (v níž byl radiotelegrafistou Stanislav Rouš z Holubí Zhoře u Velkého Meziříčí) a již 18. spolu začali cvičit vzájemnou souhru za letu. 24. června se jednotka přesunula na základnu East Wretham nedaleko východního pobřeží u Norwiche.

V prvotních minutách 8. srpna 1941 odstartovali na Welligtonu s kódy KX-E do temného nebe vstříc svému prvnímu operačnímu úkolu – P/O Skořepa je směřoval k náletu na železniční uzel Hamm v německém Porúří a podařilo se mu i díky dobrému zacílení přesně zasáhnout koleje.

Osádka před strojem Wellington Mk. Ic R1046 (KX-E), Zdeněk Skořepa první zleva, East Wretham 3. 9. 1941 (Karel Černý)


Zdeněk Skořepa sedící na 250 liberních pumách pod Wellingtonem KX-E, 3. 9. 1941 (Karel Černý)

Další mise následovaly, mezi nimi byl např. 19. srpna cílem Kiel, kde překonávali těžkou protiletadlovou palbu, bouři i námrazu. 8. září napadli Hitlerův majestátní Berlín, vzdálený italský Turín a Janov,... Až dosud vedl osádku zkušený kapitán Sgt Václav Ryba. 23. října byl již Sgt Pecitý uznán plně připraveným, takže z původní pozice druhého pilota zcela převzal svou osádku. Zdeněk Skořepa byl povýšen do hodnosti Flying Officer (F/O, nadporučík) a v listopadu poslán zdokonalovací bombardovací kurz, načež je jmenován do funkce bombing-leader a koncem roku také navigačním důstojníkem perutě. 10. ledna 1942 zaútočili na lodě v přístavu Brest, utržili řadu zásahů od protiletadlové obrany, ale podařilo se jim vrátit a nouzově přistát na břicho.

L. Němeček, Z. Skořepa, V. Ryba, M. Plecitý, S. Rouš a Č. Král u bombardéru Wellington KX-D dne 23.10.1941 (Karel Černý)


Vickers Wellington Mk. Ic X9741 (KX-D), který sloužil u 311. čs. bombardovací perutě od července 1941 do ledna 1942 (P. Vančata: 311 Squadron)

21. ledna 1942 byl i přes velmi nepříznivé počasí vyhlášen nálet sedmi osádek na Brémy. Zbrusu nový stroj KX-D vedl kapitán F/Sgt Miroslav Plecitý, pozici druhého pilota zastal W/O Karel Weiss, navigoval F/O Zdeněk Skořepa, radiotelegrafické spojení zajišťoval Sgt Stanislav Rouš, v přední střelecké věži byl Sgt Ladislav Němeček a vzadu hlídal Sgt Čeněk Král. Při návratu byli nad Severním mořem pravděpodobně napadeni nočním stíhačem, do Anglie dolehlo Roušovo SOS, ale poslední signály utichly, když Wellingtonu zbývalo k pobřeží posledních 40 mil... jména nezvěstných letců tak byla zapsána v Památníku RAF Runnymede.

Miroslav Plecitý * 12.5.1912 Písek	Karel Weiss * 28.12.1909 Soběšice (Brno)	Zdeněk Skořepa * 30.1.1917 Milotice nad Bečvou u Hranic	Stanislav Rouš * 22.4.1918 Holubí Zhoř u Velkého Meziříčí	Ladislav Němeček * 4.1.1920 Koryta (Bezděkov) u Klatov	Čeněk Král * 6.4.1920 Nezdice u Přeštic

Jaký byl muž z Jihlavy, nositel Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem a Čs. válečného kříže 1939, který během 26 akcí nalétal více jak 150 operačních hodin a oné noci při položil život za vlast? V září 1941 jej hodnotil velitel takto: "Dobrosrdečný, kamarádský, někdy trochu prudký, velmi dobré společenské chování; velmi dobře se osvědčil jako pozorovatel; má velmi dobrou kvalifikaci".
Skořepův kamarád, kolega navigátor, Herbert Němec na něj vzpomínal: "Jeho odchodem ztratila jeho rodina milovaného syna a bratra, peruť nadprůměrně nadaného a všestranně schopného důstojníka a národ opravdového vlastence... Zdeněk byl opravdu ušlechtilý člověk".

Čest jeho památce!

Jméno pplk. i. m. Zdeňka Skořepy je v Jihlavě zapsáno na pamětních deskách v budově Gymnázia a v kostele Povýšení svatého Kříže. Nově je také uctěn a připomenut pamětní deskou na domě číslo 8 v Malátově ulici, kde před válkou pobýval (je na ní uveden i letců otec Bohuslav Skořepa, před válkou štábní kapitán čs. armády, který byl popraven nacisty 26.3.1943).

Radiotelegrafista Stanislav Rouš se narodil 22.4.1918 v Holubí Zhoři u Velkého Meziříčí. Na místní škole je pamětní deska, která připomíná bratry Karla a Stanislava Roušovi. Oba zahynuli jen několik dní po sobě - Karel 18.1.1942 v koncentračním táboře Osvětim a Stanislav 21.1.1942 ve vlnách Severního moře.

Zdroje a literatura:
Pajer M.: Křídla míří na Německo
Pajer M.: Ve stínu slávy
Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu 1, 2, 3, 7.
Vávrová M.: Rytíři Vysočiny
Vávrová M.: S křídly čs. 311. perutě
Vančata P.: 311 Squadron
...