články
Připomeňme několika střípky osudu jednoho z letců, který bojoval a položil život za naši vlast.
100. výročí narození Tomáše Zrníka, pilota 313. čs. stíhací perutě RAF
plk. i. m., F/Sgt RAF, Tomáš ZRNÍK
* 13.1.1919 Lutonina u Vizovic
† 27.9.1943 u Beauvais (Francie)
Osobní profil: Čs letci - Čs stíhači v RAF (stručný přehled, odkazy na knihy a životopisy, články i další informace)
Tomáš Zrník během výcviku 1941/1942 (Tablo obce Lutonina, vets.cz), u 313. čs. stíhací perutě v roce 1943 (J. Rajlich: 313. stíhací peruť) a kresba od Paula Weila (J. Pašek)
Tomáš Zrník se narodil 13. ledna 1919 na samotě čp. 66 u obce Lutonina.
V roce 1932 se rodina přestěhovala do Strážnice, kde chodil na gymnázium. V tom období byl také vedoucím oddílu Junáka.
15.3.1939 nastala bolestná nacistická okupace.
V červnu úspěšně odmaturoval a následně zahájil studium strojní inženýrství na VUT v Brně. V listopadu ale Němci české vysoké školy zavřeli.
Služba vlasti
Československo
T. Zrník odešel z Protektorátu do zahraničního odboje 10.12.1940.
Vydal se tzv. Balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii.
Francie
Počátkem roku 1940 se dostal do Francie, kde byl 15.3. zařazen jako vojín do čs. zahraniční armády formované v Agde a absolvoval základní výcvik.
27.5. byl přemístěn k Letecké skupině jako pomocný mechanik.
Německá ofenziva zahájená 10.5. ale rychle postupovala a v polovině června již byla blízko francouzská kapitulace.
18.6. čs. vojáci evakuovali jižně podél pobřeží až do přístavu Port Vendres nedaleko Španělských hranic. 24.6. vypluli na lodi Appapa, v Gibraltaru se připojili ke konvoji směřujícímu do Velké Británie.
Velká Británie
Celý čs. transport dorazil do 7.7.1940 do Liverpoolu a dále se přesunul do tábora Insworth Lane.
25.7. byl T. Zrník v Cosfordu přijat do Royal Air Force Volunteer Reserve (RAF VR, Dobrovolnická záloha britského Královského letectva),
obdržel osobní číslo 787374 a nejnižší hodnost Aircraftman Second Class (AC2, vojín nováček).
5.9. byl přemístěn jako letecký mechanik k 312. čs. stíhací peruti, která vznikla 29.8. na základně Duxford (zde byla již v té době dislokována a bojově nasazena i 310. čs. stíhací peruť). 26.9. se jednotka přesunula do Speke u Liverpoolu.
Jeho ambicí bylo ale bojovat ve vzduchu. Tuto cestu nastoupil v polovině roku 1941, konkrétně 7.7. povýšen na čs. četaře (britskou hodnost měl v té době Corporal, Cpl, desátník) a poslán do Londýna.
2.8. zahájil teoretický výcvik u 4.ITW (Initial Training Wing) v Paigntonu.
1.10. pokračoval u 3.EFTS (Elementary Flying Training School, elementární pilotní škola) ve Watchfieldu s prvními praktickými lekcemi na dvouplošnících
Tiger Moth. U jednotky v té době sloužilo i několik čs. instruktorů.
T. Zrník kurs dokončil s výborným výsledkem 81,9%.
Výcvik u 3. EFTS na základně Watchfield koncem roku 1941: u letounu Tiger Moth shora R. Procházka, K. Šlouf, A. Záleský a T. Zrník (J. Rajlich: Na nebi hrdého Albionu 4); zleva T. Zrník a A. Záleský (M. Van Eyck: Zemřeli jsme pro Anglii)
Karel Šlouf: * 21.9.1917 Dvorec (Nepomuk), † 11.4.1980 České Velenice, od 3.4.1945 pilot 312. čs. stíhací perutě
Alois Záleský: * 24.11.1916 Plzeň, † 9.2.1945 Kanál La Manche u Bradwell Bay (V. Británie), od 6.4.1943 pilot 313., pak 312. a 310. čs. stíhací perutě
De Havilland DH.82 Tiger Moth Mk.II od 3.EFTS na základně Watchfield (Ilustrovaná historie letectví 8)
Pozn.:
Dva stroje Tiger Moth v kamufláži výcvikových jednotek RAF provozuje R.A.F. Station Czechoslovakia na letišti v Podbořenech u Čáslavi.
Na přelomu let 1941 a 1942 byl změněn tréningový program RAF tak, že letci absolvovali teoretický výcvik počátek praktického výcviku na ostrovech a
po tomto prověření jejich schopností byli odesílání k hlavní části výcviku do Kanady.
T. Zrník tak pokračoval u 34. SFTS (Service Flying Training School, pokračovací letecká škola) na základně Medicine Hat nedaleko Calgary.
Použivaly se americké dvojmístné stoje Texan / Harvard.
V srpnu 1942 získal vytoužená pilotní křídla a hodnost Sergeant (Sgt, četař).
T. Zrník u letounu Harvard (J. Rajlich: Na nebi hrdého Albionu 4) a v jeho kokpitu (M. Van Eyck: Zemřeli jsme pro Anglii)
North American Harvard Mk.II (AT-6 Texan) od 34. SFTS na kanadské základně Medicine Hat (V. Šorel: Češi a Slováci v oblacích)
Pozn.:
Letoun North American T-6 Texan (Havard) v barvách jednotky 17. SFTS provozují na letišti Líně u Plzně přátelé Classic Trainers.
V říjnu 1942 se T. Zrník vrátil do Anglie následně se dostavil k dokončení výcviku k 57.OTU (Operational Training Unit, operační výcviková jednotka) na základně Eshott severně od Leedsu.
Jednotkou využívající dvojmístné Miles Master a zejména starší stíhačky Spitfire Mk.I a II (s kódy JZ, LV, XO, PW) prošlo mnoho čs. letců žáků i instruktorů.
Výcviková osnova s rozsahem cca 60 hodin zahrnovala nejprve lety s instruktorem na Masteru, seznámení s jednomístnými Spitfiry a pak tréning akrobacie, cvičné souboje, střelby a další přípravu na budoucí bojové úkoly.
Mezi učitele T. Zrníka patřil i L. Šrom, pozdější stíhací eso s osmi potvrzenými sestřely.
Supermarine Spitfire IIa P7296 (JZ-22) používaný u 57. OTU v roce 1942 (Z. Hurt: Supermarine Spitfire Mk. I - II)
26.1.1943 byl T. Zrník zařazen k 313. čs. stíhací peruti umístěné na základně Churchstanton nedaleko jihoanglického Exeteru. Jednotka byla spolu s čs. perutěmi 310 a 312 součástí Československého stíhacího wingu (Exeter Czechoslovak Wing).
Výzbroj tvořily stroje Supermarine Spitfire Vb a Vc s kódovým označeným RY na trupech.
Na jaře 1943 sestával činnost většinou z hlídek na Kanálem, útočných letů cíle v okupované Francii (sweepů) a doprovodů bombardérů.
Mezi kolegy T. Zrníka u jednotky patřili i další piloti ze Zlínska - J. Řezníček, J. Pípa, F. Vavřínek, viz Přehled služby čs. letců u 313. perutě.
Josef Pípa: * 13.10.1915 Lukov u Zlína, † 2.1.1977 Swindon (V. Británie), u 313. od 1.2.1943 do 11.7.1944.
František Vavřínek: * 25.1.1914 Vsetín, † 4.8.1978 Vsetín, u 313. od 10.3.1942 do 15.5.1943
Znak 313. čs. stíhací perutě, Supermarine Spitfire Vb EP644 (RY-S) používaný u 313. na jaře 1943 (J. Rajlich: Na nebi hrdého Albionu 4)
Supermarine Spitfire Vb EP644 (RY-S) v péči mechaniků, Churchstanton, květen 1943 (Z. Hurt: Češi a Slováci v RAF za druhé světové války)
Piloti začínající u operační perutě obvykle procházeli úvodním seznámením s technikou, cvičnými lety, navigací v okolí a podobně. Poté byli posíláni na bojové úkoly.
10.2.1943 vykonal T. Zrník zkoušku pro důstojníky letectva.
Postupem času byly perutní Spitfiry stále více olétané a výkonnostní převaha Focke Wulfů Fw 190
nad zastarávající verzí Mk.Vb/c byla velmi znát. To s sebou v průběhu intenzivních bojů přinášelo i rostoucí ztráty.
Koncem června proto bylo celé čs. křídlo přemístěno na odpočinek do Skotska.
Konkrétně 313. peruť byla v období 28.6. - 20.8.1943 dislokována na letišti Peterhead v hrabství Aberdeen. Jejich úkolem bylo hlídkování a zejména ochrana důležitého přístavu britského loďstva Scapa Flow.
A to jak před bombardéry Luftwaffe, tak před průzkumnými stroji. Proto byly do výzbroje doplněny i výškové Spitfire HF.Mk.VI se zvětšeným rozpětím křídel.
1.8.1943 by T. Zrník povýšen do hodnosti Flight Sergeant (F/Sgt, rotný).
Návrat na jih Anglie byl přes letiště Hawkinge v Kentu (20.8. - 18.9.). Cílovou destinací se stala od 18.9. základna Ibley (Hampshire), kde bylo celé čs. křídlo pohromadě.
Piloti na základně Hawkinge v srpnu 1943: T. Zrník uprostřed, vzadu zleva A. Záleský, S. Hlučka, F. Masařík, J. Řezníček (J. Rajlich: 313. peruť)
František Masařík, * 13.4.1918 Čejč u Hodonína, † 4.2.1988 Bristol (V. Británie), u 313. od 10.3.1942 do 15.5.1943
J. Řezníček a T. Zrník u 313. čs. stíhací perutě (J. Rajlich: Na nebi hrdého Albionu 4)
24.9. proběhla první velká akce čs. wingu v z nového působiště - operace Ramrod 87. Jednalo se o doprovod bombardérů
B-25 Mitchell nad letiště Lanveoc-Poulmic a sousední základnu hydroplánů v Brestu.
Krátce před dosažením francouzského pobřeží byl stíhací doprovod napaden dvoumotorovými těžce vyzbrojenými Messerschmitt Bf 110G.
V následném boji sice stíhači RAF dosáhly několika úspěchů, ale 310. peruť přišla o F/Lt V. Chocholína a 313. o Brita P/O J. Cochrana a
bohužel i o svého velitele S/Ldr J. Himra, DFC. Ten jednoho Bf 110 poslal v plamenech k zemi, ale v zápětí byl sám zasažen a zřítil se do moře.
Velení 313. perutě pak převzal S/Ldr F. Fajtl, DFC.
Spitfire Mk.Vb od 313. čs. stíhací perutě rolují na start, období 1942/1943 (F. Fajtl: Velel jsem stíhačům) (pro ilustraci)
27.9.1943 byla do operace Ramrod 250 nasazena 313. peruť společně s 310. a 312. a dalšími perutěmi RAF. Úkolem byl opět přímý doprovod bombardérů (Close Escort), tentokrát svazu 72 amerických
B-26 Marauder při útoku na letiště Beauvais-Tillé cca 75 km severně od Paříže.
Krátce po odbombardování byla formace napadena Focke Wulfy Fw 190.
V nastalém boji se pilotům třistatřináctky Sgt S. Hlučkovi, F/Lt A. Hochmalovi a F/O F. Masaříkovi podařilo zasáhnout útočníky.
Pravděpodobný sestřel zaznamenal i F/Lt K. Drbohlav od 310.
Zpět se ale nevrátit F/Sgt Tomáš Zrník, který pilotoval Spitfire Mk.Vb BM293 (RY-N).
Naposledy byl spatřen cestou u pobřeží blízko Le Tréport, tedy severozápadně od cíle cestou k Anglii.
Nejspíše se vzdálil od své skupiny a zapojil se do boje s Messerschmitty Bf 109G, který v té oblasti sváděla 312. peruť.
Dle záznamů Luftwaffe jej jeden z nich zasáhl a T. Zrník pravděpodobně havaroval do moře. Mladý nadějný pilot tak zůstal nezvěstný.
Ve válečném deníku 313. čs. stíhací perutě je o události následující záznam (uvedený např. v knize J. Rajlicha Na nebi hrdého Albionu 7). ... francouzské pobřeží bylo znovu překročeno u Le Tréport. Tam byly pozorovány také další nepřátelské letouny v boji s piloty 312. peruti, ale nikdo nenárokoval žádný úspěch... F/Sgt Zrník, který byl naposledy spatřen při opouštění francouzského pobřeží, je nezvěstný...
Nedlouho po osudném letu napsal stíhač
Stanislav Rejthar
následující nekrolog poukazující na výjimečnost osobnosti Tomáše Zrníka.
Světlovlasý, štíhlý, mladý četař aspirant Tomáš Z. je "missing" (nezvěstný).
Poznali jsme se letos počátkem února, kdy se objevil v naší peruti. Tehdy mi
ho svěřil velitel jako žáka, byl totiž povolán k důstojnickým zkouškám; žasl
jsem nad jeho bystrostí a pamětí. Zkoušky vykonal s úspěchem a měl se stát
zakrátko důstojníkem. Tento mladý letec přirostl nám všem velmi brzy k srdci.
Svým příchodem nejen že přinesl mezi nás jakousi zvláštní mladost, ale
projevoval příkladnou přímost, slušnost, inteligenci a celý svůj skvělý
charakter. Za několik měsíců se vypracoval no velitele sekce. Nad Francií si
několikrát zastřílel na Focke-Wulfy a z jednoho boje se nevrátil.
Uzavření našich vysokých škol nacisty zastihlo Tomáše jako studenta strojního
inženýrství. Uprchl přes Slovensko, Maďarsko, smýkán různými vězeními, aby
opět volně vydechl v Jugoslávii. Pak známou cestou našich vojáků a letců přes
Balkán, Střední východ do ponurého, špinavého francouzského Adge. Teprve v
Anglii se uskutečnily jeho tužby stát se letcem. Zprvu byl zařazen jako
mechanik. Po půldruhém roce tvrdé práce vycvičil se na pilota v Kanadě.
Dokázal, že byl hoden výběru, když se mezi příslušníky všech spojeneckých
národu umístil jako druhý. Prvním byl jiný čs. letec.
Tentokrát to byl Tomáš, jenž se nevrátil. Naše sekce byla přelétnuta z výšky
střemhlavým letem šesti Focke-Wulfy, v zápětí dalšími třemi. Střílelo se.
Později jsme se dověděli, že naše výprava byla napadena asi 60 Focke-Wulfy.
Tomáš se nevrátil na naše letiště. Dlouho jsme doufali, že se připojil k jiné
skupině po bojí. Když jsme však šli po druhé do téhož prostoru, byl již
prohlášen nezvěstným ....
Dokončil jsem zápis v kronice peruti. Z myšlenek mne vyrušil telefon: "Přijďte
ihned do zpravodajského sálu, nový let.
Text vyšel za války v časopisu Čechoslovák a v roce 1945 byl vložen i do sbírky vzpomínek našich letců ze Západu nazvané Tanky očima stíhače.
T. Zrník je podobně připomenut i v knize Dobří vojáci padli.
Log Book (Pilotní deník) S. Rejthara se záznamem akcí z 27.9.1943, T. Zrník poznamenán jako missing-nezvěstný (S. Rejthar: Dobří vojáci padli)
17.4.1944 T. Zrníka úředně prohlásili za mrtvého.
8.5.1945 skončila válka v Evropě, vítězství spojenců vrátilo naší vlasti svobodu, naději na budoucnost. Za tyto ideály bojovalo také více než 2500 čs. letců, přes 500 jich zaplatilo cenu nejvyšší...
jejich památka ale bude žít napořád.
Vzpomínka na T. Zrníka v časopise Rozlet, ročník 1947
T. Zrník byl (pravděpodobně spolu s dalšími letci v roce 1991) povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam (plk. i. m.).
Připomínky
T. Zrník zůstal nezvěstný, patří mezi padlé letce, kteří nemají hroby. Jejich připomínce je věnován památník v Runnymede (fcafa.com, cwgc.org). Jeho jméno je zaznamenáno na panelu číslo 140 (findagrave.com).
Runnymede Memorial (findagrave.com)
Na Kulturním domě čp. 113 v rodné Lutonině je od roku 2011 pamětní deska
(evidencevh.army.cz,
vets.cz,
mapy.cz,
maps.google.com).
Počátkem roku 2019 byl odhalen pomník na prostranství před Kulturním domem
(evidencevh.army.cz,
mapy.cz,
maps.google.com).
Pamětní deska (evidencevh.army.cz), Pomník (Facebook obce Lutonina) (desku lze trochu vidět vzadu na budově KD, je umístěna mezi okny)
T. Zrník je připomenut i ve Strážnici - na pamětní desce obětem války u vstupu Purkyňova gymnázia na Masarykově ulici
(gys.cz,
mapy.cz)
a
na Pamětní desce Obětem 2. světové války umístěné v budově Městského úřadu na náměstí Svobody
(evidencevh.army.cz,
vets.cz,
mapy.cz).
Jedna ze strážnických ulic je pojmenována "T. Zrníka"
(mapy).
Pamětní deska na Purkyňově gymnáziu ve Strážnici, T. Zrník je na levém panelu dole (foto Jan Pašek)
T. Zrník je zapsán také na pomníku Obětem 2. světové války ve zlínském Parku Komenského (je zde ale chybně uvedeno jméno Ladislav namísto Tomáš) (evidencevh.army.cz, vets.cz, mapy.cz, maps.google.com).
Pomník Obětem 2. světové války ve Zlíně, mezi uvedenými jsou i další letci z regionu, např. F. Vaculík (foto Jan Pašek)
T. Zrník nechybí ani na Pomníku padlých československých letců v Praze Bubenči (evidencevh.army.cz, vets.cz, mapy.cz) a na podstavci Okřídleného lva v Praze na Klárově (fcafa.com, vets.cz, mapy.cz).
Čest památce Tomáše Zrníka!
Děkuji váženým pánům Mgr. Pavlu Bezděkovi za laskavé poskytnutí vzpomínky jeho váženého dědečka na T. Zrníka a Janu Paškovi za laskavé poskytnutí fotografií a kresleného portrétu od Paula Weila.
Zdroje a literatura:
J. Rajlich: Na nebi hrdého Albionu
J. Rajlich: 313. peruť
S. Rejthar: Dobří vojáci padli
M. Van Eyck: Zemřeli jsme pro Anglii
Z. Hurt: Češi a Slováci v RAF za druhé světové války
Z. Hurt: Ilustrovaná historie letectví 8 - De Havilland Tiger Moth
Z. Hurt: Supermarine Spitfire Mk. I - II
V. Šorel: Češi a Slováci v oblacích
a další...
Informace a materiály z tohoto webu lze využít pro připomínání památky našich letců a další pozitivní záměry v souladu s idejemi spolku.
Pokud by šlo o převzetí dat, publikování jinde, komerční oblast a podobně, považujeme za fér nás nejprve kontaktovat. Vynasnažíme se být ku pomoci.