články

Činnost Sudetoněmeckého landsmanšaftu

Wiesbadenská dohoda
Bernd Posselt ve svém projevu na 61. sjezdu odsunutých Němců z Československa (22.5.2010) poměrně široce mluvil i o wiesbadenské dohodě. Označil ji za vizionářský dokument, jímž sudetoněmecká národnostní skupina učinila velký krok k českému národu a zvláště pak k úpravě budoucích vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci.
Dále mluvčí sudetoněmeckého landsmanšaftu zdůraznil, že dohoda byla uzavřena mezi svobodnými Čechy v exilu. Ti ostatní, podle něj, již byli v tu dobu zotročení sovětským komunizmem na jedné straně a tehdejšími představiteli národnostní skupiny na straně druhé.

Co zakotvuje tzv. wiesbadenská dohoda?
ČI. 3 říká, že "Obě strany považují návrat sudetskoněmeckých vyhnanců do jejich domoviny za spravedlivý a tudíž samozřejmý."
ČI. 4 pak zajištuje náhrady škod: "Obě strany odmítají uznati vzájemně kolektivní vinu a v důsledku toho zavrhují myšlenku na pomstu, naproti tomu však požadují náhradu za škody, jež utrpěl jak český, tak sudetoněmecký lid, stejně jako žádají potrestání „duchovních původců spáchaných zločinů i jejich výkonných orgánů."
ČI. 5 pak zdůrazňuje: Obě strany jsou zajedno, že o konečném státně-politickém uspořádání rozhodnou oba národy, a to jakmile bude osvobozen český národ a jakmile se vrátí sudetští Němci do svých domovů. Aby mohly býti vytvořeny předpoklady nového soužití obou národů, které v průběhu tisíciletí žily v nejužším svazku a také v něm v budoucnu žíti budou, dohodly se obě strany, že k tomuto účelu ustaví Federální výbor. Obě strany budou v tomto výboru zastoupeny rovným dílem.

Jak vyplývá z uvedeného, cílem sudetských Němců je jejich návrat do České republiky, společné vlasti Čechů a Němců, nikoliv jako jednotlivců, ale jako druhý zemský národ, který by měl v ČR s českým národem rovné postavení a s ním přebudoval český stát na česko-německou federaci. Po návratu by sudetští Němci měli nárok na náhradu škod, které jim "vyhnáním" vznikly, a právo žádat potrestání původců spáchaných zločinů. V jednom z rozhovorů, které Karel Schwarzenberg poskytl německému tisku, vysloveně uvedl, že se cítí "Böhme" nikoliv "Tscheche". A podobně bychom se měli v budoucnosti cítit i my, Češi?

Pro svou "státoprávní" konstrukci, jež je v hrubém rozporu s Ústavou České republiky, můžou odsunutí Němci i v ČR najít stoupence, dokonce i ve vyšších funkcích, kteří budou ochotni s nimi na toto téma jednat. Mají velkou podporu, jíž se těší a budou těšit v řadě sdělovacích prostředků, např. v českém tisku v německých rukou, České televizi. Přisluhovači sudetských Němců své místo v našich dějinách již měli. A jejich následovatelé musí skončit obdobně jako jejich předchůdci.